Indonéská vláda před několika dny oznámila, že sníží prahovou hodnotu pro osvobození od dovozní daně pro zboží z elektronického obchodu ze 75 dolarů na 3 dolary, aby omezila nákup levného zahraničního zboží a tím ochránila malé domácí podniky. Tato politika vstoupila v platnost včera, což znamená, že indonéští spotřebitelé, kteří nakupují zahraniční zboží prostřednictvím e-commerce kanálů, musí platit DPH, daň z příjmu z dovozu a clo od hodnoty nad 3 dolarů.

Podle této politiky se sazba dovozní daně pro zavazadla, boty a textil liší od ostatních produktů. Indonéská vláda stanovila dovozní daň ve výši 15–20 % na zavazadla, 25–30 % na boty a 15–25 % na textil, přičemž tyto daně budou činit 10 % DPH a 7,5 %–10 % daň z příjmu. Vybírá se na základním základě, což výrazně zvyšuje celkovou částku daní, které mají být zaplaceny při dovozu.

Sazba dovozní daně pro ostatní produkty je 17,5 %, což představuje 7,5 % dovozní daň, 10 % daň z přidané hodnoty a 0 % daň z příjmu. Knihy a další produkty navíc nepodléhají dovoznímu clu a dovážené knihy jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty a daně z příjmu.

Indonésie je zemí, jejímž hlavním geografickým rysem je souostroví, a proto jsou náklady na logistiku v ní nejvyšší v jihovýchodní Asii a tvoří 26 % HDP. Pro srovnání, logistika v sousedních zemích, jako je Vietnam, Malajsie a Singapur, se na HDP podílí méně než 15 %, Čína má 15 % a rozvinuté země západní Evropy mohou dosáhnout dokonce 8 %.

Někteří lidé z oboru však poukázali na to, že navzdory velkému dopadu této politiky má indonéský trh elektronického obchodování stále obrovský potenciál pro růst. „Indonéský trh má velkou poptávku po dováženém zboží kvůli populaci, penetraci internetu, úrovni příjmů na obyvatele a nedostatku domácího zboží. Placení daní z dováženého zboží proto může do určité míry ovlivnit touhu spotřebitelů nakupovat. Poptávka po přeshraničním nakupování však bude stále poměrně silná. Indonéský trh má stále příležitosti.“

V současné době dominuje přibližně 80 % indonéského trhu elektronického obchodování platforma elektronického obchodování C2C. Hlavními hráči jsou Tokopedia, Bukalapak, Shopee, Lazada, BliBli a JDID. Hráči vyprodukovali přibližně 7 až 8 miliard GMV, denní velikost objednávky byla 2 až 3 miliony, jednotková cena zákazníka byla 10 dolarů a objednávka obchodníka se pohybovala kolem 5 milionů.

Mezi nimi nelze podceňovat sílu čínských hráčů. Lazada, přeshraniční platforma elektronického obchodování v jihovýchodní Asii, kterou koupila společnost Alibaba, zaznamenala v Indonésii dva roky po sobě růst o více než 200 % a dva roky po sobě růst počtu uživatelů o více než 150 %.

Společnost Shopee, do které investuje společnost Tencent, považuje Indonésii za svůj největší trh. Celkový objem objednávek v Shopee Indonesia ve třetím čtvrtletí roku 2019 dosáhl 63,7 milionu objednávek, což odpovídá průměrnému dennímu objemu objednávek 700 000 objednávek. Podle nejnovější mobilní zprávy od APP Annie se Shopee umístila na devátém místě mezi všemi staženými aplikacemi v Indonésii a na prvním místě mezi všemi nákupními aplikacemi.

Ve skutečnosti, jakožto největší trh v jihovýchodní Asii, byla politická nestabilita Indonésie vždy největším problémem pro prodejce. Během posledních dvou let indonéská vláda opakovaně upravovala svou celní politiku. Již v září 2018 Indonésie zvýšila sazbu dovozního cla pro více než 1100 druhů spotřebního zboží až čtyřnásobně, z tehdejších 2,5 % - 7,5 % na maximálně 10 %.

Na jedné straně je silná poptávka na trhu a na druhé straně se neustále zpřísňují pravidla. Rozvoj přeshraničního exportního elektronického obchodování na indonéském trhu je do budoucna stále velmi náročný.